Kohnova cihelna aneb když je skládka odpadů 3 km od středu města BRNA

V Brně dne 11. dubna 2003

Sp. zn.: 3074/2002NOP/JC

 

 

Zpráva o výsledku šetření

ve věci podnětu občanského sdružení Staré Brno a stavebního bytového družstva Strž

A 

Na veřejného ochránce práv se obrátilo společným podáním Občanské sdružení Staré Brno, se sídlem Vinohrady 25, Brno, a Stavební bytové družstvo Strž 4-5 Brno, se sídlem Strž 4-5, 639 00 Brno (dále stěžovatelé), s žádostí o prošetření nečinnosti jednotlivých správních orgánů v souvislosti s aktivitami společnosti THERMOSERVIS-RECYKLACE, s. r. o., resp. podnikatele Ing. Miroslava Pokorného na území bývalé Kohnovy cihelny v Brně v k.ú. Štýřice (Stráň 12). Na základě uvedeného podání jsem ve smyslu § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, zahájil ve věci šetření.

 Stěžovatelé ve svém podání upozornili, že v předmětné lokalitě je správními orgány dlouhodobě tolerováno provádění recyklace stavebních a komunálních odpadů a provozování "off-roadové dráhy" v rozporu se zákony. K uvedeným činnostem dochází v území doposud pravomocně vymezeném jako dobývací prostor se stavební uzávěrou, v územním plánu statutárního města Brna je lokalita vedena jako zóna veřejné městské zeleně. Stěžovatelé uvedli, že aktivity podnikatelských subjektů v areálu Kohnovy cihelny s sebou nesou nadměrné zatěžování přilehlých komunikací a nadměrnou hlučnost i prašnost, a přestože jsou správním orgánům známy dlouhou dobu, doposud účinně nezasáhly. Stěžovatelé doložili, že již prostřednictvím přípisů odborů územního plánování a stavebního řádu (ze dne 28. 5. 2001) resp. odboru životního prostředí a zemědělství (ze dne 24. 8. 2001) Krajského úřadu Jihomoravského kraje byly podřízené správní orgány instruovány ke zjednání nápravy. Odbor územního plánování a stavebního řádu krajského úřadu konstatoval, že provádění recyklace na pozemcích v areálu je činností, k níž je zapotřebí rozhodnutí o využití území, jehož vydání nicméně brání rozpor s územním plánem. Jak krajský úřad zdůraznil, se subjektem, který zmíněnou činnost neoprávněně provozuje, je proto nutné vést sankční řízení ve smyslu § 106 odst. 2 písmo a) stavebního zákona, a to i opakovaně (bude-Ii v protiprávní činnosti pokračovat), neboť delikt "neoprávněného využití území" lze charakterizovat jako správní delikt "trvací". Odbor životního prostředí a zemědělství krajského úřadu uvedl, že pro provoz recyklační linky je zapotřebí souhlas ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č.125/1997 Sb., o odpadech. Upozornil, že Magistrát města Brna, odbor životního prostředí, je oprávněn v případě nedodržování zákona (provozování zařízení ke zneškodňování odpadů bez souhlasu okresního úřadu) vést sankční řízení. Stěžovatelé dále odkázali na jednání ze dne 14. 5. 2001, vedené ve věci Českou inspekcí životního prostředí za účasti odboru výstavby úřadu městské části Brno-­střed a obvodního báňského úřadu, v jehož závěru bylo konstatováno, že činnost prováděná v dobývacím prostoru je v rozporu s podmínkami stanovenými obvodním báňským úřadem a bude předmětem dalších řízení.

C 

V rámci svého šetření jsem požádal ve smyslu ust. § 15 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, Magistrát města Brna (dále též magistrát), Obvodní báňský úřad v Brně a Úřad městské''"''části Brno_střed o informace a vysvětlení k jejich postupům ve věci a doložení relevantních písemností.

Odbor územního a stavebního řízení magistrátu k mému požadavku sdělil, že problematika obtěžování okolí provozem recyklační linky se dotýká tohoto odboru pouze okrajově, neboť předmětná mobilní recyklační linka není stavbou ve smyslu stavebního zákona a nepodléhá tak územnímu, stavebnímu či kolaudačnímu řízení. V intencích stavebního zákona byl odbor oprávněn pouze uložit prošetření a vedení případného sankčního řízení za provádění činnosti bez územního rozhodnutí o využití území. K tomu sděluje, že rozhodnutím prvoinstančního stavebního úřadu ze dne 5. 6. 2001 byla firmě Thermoservis-recyklace, s. r. o., pokuta ve výši 200.000,­Kč uložena, v odvolacím řízení však bylo odborem územního a stavebního řízení magistrátu zjištěno, že stavební úřad v sankčním řízení dostatečně neprokázal zásadní náležitost pro posouzení naplnění skutkové podstaty, tj. že v daném případě došlo ke změně ve využití území, proto bylo nezbytné vrátit věc k došetření. U prvoinstančního stavebního úřadu došlo následně ke zjištění, že ve věci bylo vydáno v 60. letech územní rozhodnutí o využití území, které je patrně dosud v platnosti. Nepodařilo se jej ovšem v archivu stavebního úřadu dohledat a probíhá jeho zjišťování u báňských úřadů, které jej měly vydat. Do probíhajícího řízení nesmí magistrát jako nadřízený orgán vstupovat, ani do něj jakkoli zasahovat, podnět na nečinnost magistrát neeviduje. Záležitost provozování off-roadové dráhy nebyla předmětem podání uplatněných u odboru územního a stavebního řízení magistrátů, nicméně jak bylo na podkladě požadavku ochránce zjištěno, prvoinstanční stavební úřad v této věci zahájil sankční řízení.

Odbor životního prostředí magistrátu uvádí, že v prostoru bývalé Kohnovy cihelny provádí firma Thermoservis-recyklace, s. r. o., pouze mezideponování stavebních sutí a jejich následný odvoz na recyklační linku mimo areál Stráň 12 (zápis z místního šetření ze dne 5. 6. 2002). Dle zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, platného do 31. 12. 2001, nebylo k této činnosti souhlasu správního orgánu (§ 7 odst. 1) zapotřebí, protože předmětem úpravy a využívání odpadů nebyly nebezpečné odpady. Již v roce 1998 uložil odbor životního prostředí magistrátu pokutu za provozování recyklačního zařízení bez souhlasu správního orgánu, ovšem rozhodnutí bylo nadřízeným orgánem zrušeno s odkazem na to, že dle platné právní úpravy není možno sankci uložit. Teprve nový zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. stanoví, že zařízení k využívání odpadů (zařízení pro mezideponii odpadů) lze provozovat pouze na základě rozhodnutí orgánu kraje dle § 14 s tím, že

2

po přechodnou dobu do 31. 12. 2002 mohou být stávající zařízení provozována bez souhlasu (§ 83 odst. 4). Magistrát konstatuje, že sankce za provozování zařízení k využívání odpadů a případná nápravná opatření jsou po 1. 1. 2002 v kompetenci České inspekce životního prostředí. Odbor životního prostředí magistrátu dále zmiňuje, že od 9. do 15. 7. 2002 provedl v prostoru Kohnovy cihelny měření kvality ovzduší. Překračování platných imisních limitů nebylo prokázáno (blíže odkázáno na "komentář výsledků měření"). Uložení komunálních odpadů v areálu bylo zjištěno při místním šetření dne 28. 8. 2001. Bylo však doloženo, že s tímto odpadem je nakládáno v souladu se zákonem (uložení komunálních odpadů v kontejnerech), nebyl proto důvod k uložení sankce. 

Městský hygienik v Brně rovněž odkazuje na měření ze dne 9. - 15. 7. 2002, provedené na základě stížností obyvatel na zhoršování kvality ovzduší v obytném území v souvislosti s recyklací odpadů. Měření neprokázalo překročení zákonných imisních limitů u žádné ze sledovaných škodlivin (PP, SPO2, CO, NOx), tedy ani v koncentraci polétavého prachu; který byl předmětem stížnosti. Pokud jde o hlučnost, městský hygienik připomíná, že hluk z provozu silničních vozidel na ulici Vinohrady měřila městská hygienická stanice dne 13. 4. 2001. V té souvislosti hygienik odkazuje na své dopisy ze dne 25. 4. 2001, resp. 27. 6. 2001. V nich konstatoval výrazné překračování přípustných hodnot hluku, na druhou stranu ovšem uvedl, že za překračování nejvyšších přípustných hodnot hluku z dopravy ve venkovním prostoru nebyla dosud nikdy pokuta udělena (z 230 měřících míst hlukové mapy pouze 20 měřících míst je v normě). Řešení proto, podle hygienika, musí nalézt v podobě nové trasy či přesunu odboru dopravy magistrátu popř. Útvar hlavního architekta města Brna. Závěrem městský hygienik konstatuje, že z jemu dostupných dokladů vyplývá, že ani recyklační linka, ani úpravy terénu s provozem off-roadové dráhy nejsou příslušnými orgány státní správy povoleny (městský hygienik vydal k návrhu dokumentace terénních úprava provozu off-roadové dráhy v areálu bývalé Kohnovy cihelny nesouhlasné stanovisko pod čj. 2133-217.13/01/1/1/Ku dne 6.6. 2001 ). 

Obvodní báňský úřad ve svém vyjádření shrnul vývoj celé lokality (ložisko Bohunice). Dobývací prostor byl využíván k těžbě výhradního ložiska Čs. cihlářskými závody, později Brněnskými cihelnami, s. p. Těžba probíhala v severozápadní části dobývacího prostoru, mimo plochy, které jsou v současnosti předmětem stížností. Brněnské cihelny, s. p., v roce 1994 vstoupily do likvidace (od té doby nejsou státu odváděny ani Úhrady za dopývací prostory), ev roce 1998 byl na jejich majetek prohlášen konkurs. Brněnské cihelny, s. p., nedokončily vydobytí všech zásob a neprovedly ukončení hornické činnosti (vypracování plánu zajištění či likvidace lomu a jeho předložení báňskému úřadu ke schválení). Na základě dohody správce konkursní podstaty s firmou Thermoservis-recyklace, s. r. o., o převodu předmětného dobývacího prostoru došlo k jeho zaevidování na firmu Thermoservis-recyklace, s. r. o. (potvrzení o zaevidování vydáno Obvodním báňským úřadem v Brně dne 22. 5. 2002). Současný stav na ložisku je dán rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru Bohunice evid. Č. 7 0340. V rozsahu jeho vymezení na povrchu je rozhodnutím o využití území. V tomto prostoru obecně platí stavební uzávěra, stavby a činnosti, které nesouvisí s dobýváním, může povolit obecný stavební úřad pouze ve smyslu § 19 odst. 1 horního zákona Č. 44/1988 Sb. Báňský úřad zdůrazňuje, že potřebnou kompetenci k zakázání jakékoli činnosti v dobývacím prostoru Bohunice má tedy příslušný obecný stavební úřad a naopak on sám je příslušný pouze v režimu hornické činnosti. Báňský úřad dále zmiňuje, že firma Thermoservis­recyklace, s. r. o., nepředložila v termínu plán zajištění, resp. likvidace pozemků 

3 

dotčených hornickou činností, a bude vůči ní postupováno dle § 41 a § 44 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti. V tomto případě se ale nejedná o pozemky, kterých se týkají stížnosti na recyklaci odpadů, resp. provozování off-roadové dráhy. Báňský úřad konstatoval, že mobilní drtící linka má být umístěna v prostoru technického zázemí bývalé cihelny a drcený recyklát je ukládán v prostoru bývalých sušáren cihlářských výrobků. Na závěr báňský úřad poznamenal, že s činností podnikatelských subjektů v dobývacím prostoru souhlasila správkyně konkursní podstaty, čímž umožnila neplnění základních principů ochrany životního prostředí a občanského soužití v městě Brně. 

Vyjádření ani písemné materiály prvoinstančního stavebního úřadu (Úřad městské části Brno-střed) k celé záležitosti jsem neobdržel. 

D  

Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně práva svobod.

Nutno předeslat, že ochránci nepřísluší zabývat se soukromoprávní stránkou celé věci (záležitost likvidace státního podniku Brněnské cihelny, resp. pozdějšího konkursu; restituční kauza "Kohnova cihelna"), byť by i měla výrazný dopad na činnost úřadů.

Z mého šetření vyplynulo, že současný veřejnoprávní status lokality bývalé Kohnovy cihelny je stále dán rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru Bohunice. Toto rozhodnutí je dle § 27 odst. 6 horního zákona v rozsahu vymezení dobývacího prostoru na povrchu rozhodnutím o využití území. Na takto vymezeném území platí ve smyslu § 18 a § 19 horního zákona stavební uzávěra. Nově umístit stavbu nebo zařízení nesouvisející s dobýváním je tak přípustné, jen jestliže je to nezbytné v zákonem chráněném obecném zájmu, na základě povolení obecného stavebního úřadu vydaného v souhlasu s orgánem kraje v přenesené působnosti (do 31. 12. 2000 se souhlasem Ministerstva životního prostředí) a po projednání s obvodním báňským- úřadem_ -Pokud jde- o ''hledisko územně plánovací, nutno připomenout, že již v roce 1997 byl stavebním úřadem zamítnut návrh Ing. Miroslava Pokorného na vydání územního rozhodnutí ve věci "recyklačního dvora pro recyklaci stavebních sutí, betonových úlomků a materiálů z demolic vozovek" na pozemku parc.č. 1873/1 v k.ú. Štýřice, což bylo odůvodněno rozporem se schváleným územním plánem města Brna, tj. tím, že lokalita bývalé Kohnovy cihelny je podle územního plánu určena jako návrhová plocha rekreační zeleně, v níž je nepřípustné budovat zařízení provozního charakteru. Z předložených písemností nevyplývá, že by snad později bylo povoleno zřízení off-roadové dráhy - viz zejména nesouhlasné stanovisko městského hygienika čj. 2133-217.13/01/1/1/Ku ze dne 6. 6. 2001 k návrhu dokumentace terénních úprava provozu off-roadové dráhy v areálu bývalé Kohnovy cihelny, dále též stanovisko odboru životního prostředí magistrátu z 2. 8. 2001 ke státnímu stavebnímu dohledu v lokalitě, v němž byl vznesen požadavek na vyjádření oddělení ochrany přírody a krajiny k umístění off-roadové dráhy vzhledem k těsné blízkosti přírodní památky Červený kopec (vlastní vyjádření ovšem není součástí spisového materiálu, který mi byl zaslán). Významné z hlediska aktivit4

v areálu je rovněž rozhodnutí ze dne 15. 6. 1998, kterým měla být dodatečně povolena jako dočasná stavba "sanace a oprava hospodářského objektu Stráň 12 parc.č. 1879 k.ú. Štýřice". Stavba měla být užívána k odstavení a drobným opravám nákladních vozidel a mechanismů s tím, že povolena byla do 31. 12. 2001 (na podkladě stanoviska orgánu územního plánování, který vyslovil souhlas s povolením stavby jako dočasné vzhledem k neschválení podrobnější územně plánovací dokumentace - územního plánu zóny Červený kopec - Kejbaly). Další osud stavby není z předložených písemností zřejmý. 

Dle schváleného územního plánu města Brna se území Kohnovy cihelny nachází v ploše nestavební návrhové, navržené jako plochy městské zeleně, s podrobnějším funkčním využitím pro plochy rekreační zeleně (regulativy pro uspořádání území vyhlášky města Brna Č. 16/1994). Dle zásad regulace území, regulačních podmínek pro plochy nestavební - volné, je podmíněně přípustné v návrhových plochách zeleně dočasné využití existujících objektů a volných ploch pro funkci, která nebude v rozporu s funkčním využitím okolních ploch za podmínky, že způsob využití umožní bezodkladné navrácení pozemku pro realizaci zeleně. Dle zásad regulace území, prostorového uspořádání města, v územích, pro která je stanoveno nové funkční využití prostřednictvím návrhových ploch, není možné do budoucna stabilizovat zde situované existující stavby. Do doby realizace nové funkce je možno na těchto stavbách provádět pouze stavební úpravy určené k zajištění řádného užívání objektu v souladu s funkcí, kterou měl tento objekt v době schválení územního plánu. 

Přestože je správním orgánům dlouhodobě známa z hlediska veřejnoprávního nepovolená činnost vyvíjená v areálu bývalé Kohnovy cihelny, tj. provozování off­roadové dráhy a provádění recyklace odpadů popř. mezideponování odpadů, nic nenasvědčuje tomu, že by úřady doposud při řešení fakticky pokročily. Uložení sankce či vedení řízení o odstranění terénních úprav (off-roadová dráha) mi doloženo nebylo a stížnosti občanského sdružení Staré Brno a Stavebního bytového družstva Strž 4-5 Brno signalizují, že nepovoleným činnostem v území zamezeno není. Potvrzuje se tak laxní přístup úřadů, na nějž si občanské sdružení i bytové družstvo stěžují. 

Stav, kdy navzdory zamítavému rozhodnutí stavebního úřadu došlo k umístění recyklačního dvora v roce 1997, je ve skutečnosti od téhož roku recyklační dvůr společností THERMOSERVIS-REGYKLACE, s. r. ó., provozován, a kdy obdobným způsobem, tedy bez povolení, je patrně od roku 2001 podnikatelem Ing. Miroslavem Pokorným zřízena i off-roadová dráha, nelze hodnotit jinak než jako selhání státní správy. Jde o pochybení o to závažnější, že tyto činnosti jsou realizovány v sousedství obytné zóny (v území, v němž doposud ve smyslu horního zákona stavbu či zařízení nesouvisející s dobýváním je možno umístit jen výjimečně), a tudíž svými nepříznivými účinky bezprostředně dopadají na občany zde žijící. Možno odkázat na vyjádření městského hygienika ze dne 6. 6.2001 ("měření hluku na ulici Vinohrady prokázalo překračování přípustné hodnoty hluku o cca 10 dB(A) - je dáno počtem vozidel, která jezdí do areálu Thermoservisu; zavedením off-roadové dráhy by přibyl další zdroj hluku v dané oblasti - předložená dokumentace neřeší způsob zajištění ochrany okolí před hlukem z jejího provozu") či dne 31. 7. 2002 odborem životního prostředí magistrátu města Brna vypracovaný Komentář výsledků imisních měření Kohnova cihelna 9. - 15. 7. 2002 ("metodika měření nepostihne nárazový charakter činností - negativní vliv na nejbližší okolí je neoddiskutovatelný; pochybnosti při srovnání běžného a měřeného provozu").

5